Pouštní stát při pobřeží Perského zálivu, který se díky nalezištím ropy stal velmi bohatým, láká cizince z celého světa, aby zde hledali pracovní uplatnění. Právě proto se staly Spojené arabské emiráty jakousi pestrou směsicí lidí všech národnostní. Potkávají se zde různé kultury a odlišná náboženství. Najdete tady nejvyšší mrakodrap na světě Burj Khalifa i opuštěnou vyprahlou poušť.
Počet obyvatel: 7,891 milionů
Hlavní město: Abú Dhabí
Rozloha: 83 600 km2
Jazyk: Arabština
Měna: dirham (AED)
Zastoupení v ČR není, nejbližší zastupitelský úřad: Velvyslanectví SAE ve Vídni, Peter Jordan Strasse 66, A-1190 Vienna, Austria
Největší položku při návštěvě Spojených arabských emirátů představuje ubytování. Zdejší hotely se převážně řadí do kategorie čtyř a pětihvězdičkových, mnohem méně jich má tři hvězdičky a levnější hotely představují ještě menší skupinu. Vydané peníze ovšem bohatě vynahradí vysoký standard poskytovaných služeb od restaurací po plážová zařízení a sportoviště či komunikační zařízení pro obchodnickou a manažerskou klientelu. Zvažujete-li individuální cestu do SAE, vybírejte hotel, který zařizuje vstupní víza (u čtyř a pěti hvězdičkových to bývá standard). Cenově výhodnější ovšem bývá zakoupit si ubytování v SAE přes cestovní kancelář. Ty dostávají od hotelů množstevní slevu a při samostatné objednávce za tak nízkou cenu ubytování nepořídíte.
Než si koupíte letenku do Spojených arabských emirátů měli byste vědět, jaké vás čeká počasí. Kombinace pouště, moře a polohy přímo na obratníku Raka činí podnebí Spojených arabských emirátů velmi horkým, slunce tu svítí prakticky po celý rok. I zimy zde panují teplé, i když noci tou dobou bývají chladnější. Velká horkanastávají přes léto, na pobřeží jsou doprovázená extrémní vlhkostí vzduchu. Pokud v SAE prší, pak sice krátce, ale velmi prudce. Většinou se déšť objevuje během zimních měsíců, obvykle v únoru a březnu, někdy i dřív.
V zemi extrémně rychle narůstá populace. Tento demografický zázrak však není dán mimořádnými „schopnostmi“ zdejších obyvatel, ale zvláštní anomálií, která ovlivňuje i mnohé další aspekty života v zemi. Do počtu obyvatel jsou totiž zahrnuti i cizinci, kteří přišli za prací a mají povolení k dlouhodobému pobytu. Ti dnes tvoří již 80 % populace. Občanství SAE mají jen místní, původní obyvatelé, kteří představují pouhých 20 % (podle některých odhadů dokonce méně). Nejpočetnější skupinou jsou pracovníci z Indie, Pákistánu, Bangladéše, Filipín či Srí Lanky. Zvláštní složení obyvatelstva se promítá i do fungování společnosti zřetelně rozdělené na občany SAE a cizince. Existuje ale propastný rozdíl mezi většinou chudých Asijců a západními pracovníky, kteří pracují převážně jako obchodníci, manažeři či experti. Úlohu státního náboženství hraje islám. Většina obyvatelstva se hlásí k sunnitskému směru, zhruba pětina pak k šíitskému. Vyznávání ostatních náboženství se toleruje, existují tu hinduistické svatyně i křesťanské kostely.
Pro poznání SAE se jako jednoznačně nejlepší varianta nabízí vypůjčení automobilu. Zvláště v Dubaji a Abú Dhabí sídlí hlavní nadnárodní půjčovny. Pobočky mají na letištích i ve velkých hotelech. Oproti mnoha malým místním půjčovnám jsou jejich ceny vyšší, zároveň ale poskytují větší komfort. Mezi jednotlivými emiráty nefunguje pravidelná autobusová doprava. Meziměstské autobusové spoje jezdí pouze v rámci emirátu Abú Dhabí a Dubaje. Dopravu do menších emirátů zajišťují minibusy (pro 14 lidí), které kopírují i trasy autobusů.
Jídla podávaná v severní Africe, na Blízkém východě i v Perském zálivu mají podobný základ a souhrnně je lze označit jako arabskou kuchyni, přestože existují místní speciality a odlišnosti. Vyznačuje se především množstvím zeleniny, která nechybí takřka v žádném receptu. Velmi oblíbené jsou salátové okurky, které se sklízejí ještě před úplným dozráním. Často se používá také lilek, rajčata, mrkev a další. Arabské jídlo začíná bohatým předkrmem (mezze), který sestává z mnoha mističek s nejrůznějšími specialitami: humus (kaše z cizrny), kibbe (masové kuličky z mletého jehněčího, pšeničná zrna a cibule), tabbuleh (salát z kuskusu či pšeničných zrn s nakrájenými rajčaty, cibulí, mátou a petrželí), warak enab (plněné vinné listy) nebofalafel (zeleninové karbanátky z cizrny). Jako pečivo nesmí na stole chybět pita (arabské chlebové placky). K místním jídlům patří khuzi (plněné celé jehně na kořeněné rýži), které se podává zejména při tradičních beduínských slavnostech. Zvláště v SAE je oblíbený mašbus, pestré rizoto s kousky masa (nejčastěji jehněčí či kuřecí) či rybami a krevetami. Pokrm se ochucuje kořeněnou směsí baharat, kurkumou či šafránem. Dále pak harís (vařená kaše z pšenice a jehněčího), biryani (maso či ryba vařená s indickou kořeněnou rýží) či šurba addis (čočková polévka).
Aniž by to byla pouhá propagační fráze pro turisty, SAE opravdu doposud patří mezi nejbezpečnější země světa. Navzdory poloze v neklidném regionu tu ještě nikdy nedošlo k žádnému teroristickému útoku. Také běžná kriminalita, ať už krádeže či násilné činy, se téměř nevyskytuje. Přispívají k tomu zejména velmi tvrdé postihy. Policie bedlivě sleduje sebemenší přestupky. Pro cizince, kteří sem přišli za prací, by překročení zákona znamenalo automaticky vyhoštění ze země. Jen málokomu stojí za to riskovat pravidelný příjem, který zabezpečuje jeho rodinu.
Rozhodně nesmíte přeskočit hlavní město Abú Dhabí, ve kterém byla ropa objevena už v roce 1958, a proto v něm každá ulice i dům září bohatstvím. Rozkládá se na poloostrově ve tvaru T a mezi jednotlivými památkami jsou obrovské vzdálenosti, proto je dobré si na prohlídku města najmout taxi nebo zapůjčit vůz. Častým cílem návštěvníků je Palác Al-Husn (Diwan Amiri – Bílá pevnost) z konce 18. Století. Od rohu Corniche až k centru města se rozkládá několik mešit, od masivní modré po malou štíhlou mešitu na třídě Roundabout po obou stranách lemovanou stromy. Nejstarší částí města je čtvrť Batin, která se denně hemží rybářskými bárkami. Ty sem každé ráno přivážejí své úlovky. Fujairah, nejmladší ze sedmi arabských emirátů je dobrým výchozím bodem pro průzkum východního pobřeží, které je asi nejkrásnější částí země. Necelých patnáct kilometrů severozápadně leží vesnička Bithnah s několika archeologickými nalezišti, mezi něž patří Velká hrobka. Dubaj, Perla zálivu, se rozkládá v přírodně chráněné části pobřeží a je arabskou verzí Hong Kongu, proto tu najdete vysoké mrakodrapy, honosné domy a vznešené třídy plné zeleně. Za návštěvu stojí i oáza Buraymi sloužící jako hraniční přechod mezi SAE a Ománem.
Další cestopisy ze Spojených arabských emirátů, informace a rady na cesty najdete na HedvabnaStezka.cz, nejčtenějším cestovatelském portálu v ČR.
